středa 19. února 2014

Bruselské zlo/zvyky

Jedna dobrá rada hned na začátek zní: NIKDY NESPOLÉHEJ NA BRUSELSKOU HROMADNOU DOPRAVU!
Pravidlo zní, pokud chci být někde včas, je záhodno mít tak 30 minut rezervu a to jenom proto, že autobusy mají také i 45 zpoždění :D. Nebo mají špatně pojmenovaný metro... a tak, je to docela legrace tady takhle cestovat. Zejména je mým dobrým zvykem, že sednu do nějakého prostředku směr centrum, a jelikož neznám názvy zastávek (teda kromě tech na metro) tak prostě někam jedu a podle okolí tak tipuju, kde asi vystoupit :D. Jsem moc zvědavá až začnu i do práce jezdit MHD, jaké veselé příhody se mi ráno přihodí. V noci se nejezdí. Ještě, že pořád je naděje, že se domů člověk v případě nouze dostane alespoň na kole. :D

Dalším, na pohled překrásným zvykem, je jejich až obsesivní důraz na třídění odpadu. V každém bytě máte spoustu pytlů na odpadky a musíte být ale naprosto přesný! Na koši je nakresleno, co přesně kam. Poté je také přesně určeno, v jakou hodinu a den máte jaký pytel vyhodit před ulici. Když to uděláte špatně, pytel neodvezou či vám na něj dají nálepku jako stigma, že jste jednoduše behohlednej ekologickej debil, divím se, že to tam není rovnou napsaný. :) Takže ve výsledku se na ulici pořád válej pytle. 

Bruseláci by pronajmuli i psí boudu, kdyby jste se tam vešli. Jejich vynalézavost, co považují, za dobré pro rent za minimálně!!!! 350 euro opravdu nezná mezí. :D

EU, Marťa a pink killer v Deliriu (nejznámější hospoda), máta z trhu a každodenní pomocník při přípravách na hodiny, trh na Gare de midi a totální chaos, moje maličkost na Grote Markt 

O víkendu se mě ptal Jeroen, jací jsou Belgičani... Zamyslela jsem se, nic, zamyslela jsem se po druhý a nic...A já upřímně nevím. A není to z důvodu, že bych se stranila lidí, ale v hlavě si je automaticky dělím na 3 skupiny: Francouze, Holanďany a přistěhovalce všech barev, jazyků, podob, zvyků a tak. Je to tak neuvěřitelně multy kulturní město, že vlastně nevím, jací Belgičani jsou. 

Brusel je město muziky, tolik hudebnin jsem nikde neviděla. V úterý chodíme na jam session a to je úžasný. Je to taková malá kavárna, kde u jednoho stolu sedí pár muzikantů a jen tak si pro radost hrajou. Jsou vážně skvělý a přidat se může teoreticky kdokoliv. O pouličních muzikantech se nemá ani cenu zmiňovat, tj všude. :)





Žádné komentáře:

Okomentovat