O Nizozemí jsem toho za svůj život nakecala už dost, teď je řada, abych ze sebe něco vypravila i o zemi pár kilometrů na západ, zemi plné kontrastů. Aby moje připomínky byly objektivní nemohu posuzovat celou Belgii, ale pouze jednu její část a to hlavní město Brusel.
Jako každé město i on mě dokáže stále něčím novým překvapovat. Dneska jsem ku příkladu zjistila, že mám asi 10 minut od baráku krásný park, sice menší než je obvyklé, ale je blízko a je přesně takový jako bruselské parky jsou. Barevný a upravený. Je totiž zajímavé, jak každé město má určitý typ parků. Amsterdamské parky jsou narvané, ale uvolněné, Haagské jsou spíše ve stylu lesoparků a Bruselské jsou tvarově přísně střižené.
Mám moc ráda přemýšlení nad přezdívkou města. Takové to slovo, které vystihne jeho podstatu a vyjádří bez dlouhého vysvětlování jeho gro. O Bruselu jsem dlouho neměla páru až mě to dneska došlo. Je to město kontrastu. Vedle naleštěných hlav úředníků ulicemi brouzdá tisíce žebráků. Vedle upravených zahrádek v dobrých čtvrtích se v před vchody válí miliony pytlů s odpadky. Možná jako kompenzace evropských institucí se zejména centrem toulaji tucty bláznivých osob, které vypadají, jak kdyby vylezly z blázince. Vedle výborného piva je tu velmi tvrdá, někde až nepitná voda, kterou musíte filtrovat a zanáší velmi sprchy a tělo. A takhle bych mohla pokračovat dál a dál, .
V jedné brožúře jsem si přečetla, že Brusel buď miluješ nebo nenávidíš. Dle mého názoru to bude ta láska po několika letech, kdy se rozhodneš, že to město přijmeš i s jeho nedostatky. Sama se nepovažuju ani za jeden vyhraněný typ a řekla bych, že já Brusel spíše akceptuji. Snažím se na něm vidět to hezké a jeho zápory přecházet s myšlenkou, že tu přece jsem jenom chvíli. Začněme s velmi oblíbeným bruselským nešvarem, který bych pojmenovala: zákazník NENÍ náš pán aneb nikdy nespolíhejte, že obchod, u kterého byste předpokládali, že bude mít normálně otevřeno takto také učiní. Je totiž dost možné, že se vám stane to, co mně několikrát. Když dojdete k jeho branám, s ostatními spoluobčany se na sebe vyjeveně díváte a hledáte marně nějaký lísteček, který by naznačil, že někdo přijde hned. Já se pak začnu smát, zvednu oči vsloup a odejdu. A to je prosím normální supermarket, žádný maloobchodník. Možná, že v centru je to jiné, ale v jakkékoliv části Bruselu, kde jsem zatím žila, funguje toto pravidlo. Další zajímavost spočívá v neuvěřitelném množství lékáren na ulici čtevreční. :) Brusel překypuje zelenými kříži, značícími, kde si můžete zakoupit pilulky na cokoliv. Nabízí se spoustu zábavných vysvětlení, já zůstanu u toho, že považuji třetinu Bruselanů za blázny. Za to poštovní schránku jsem hledala asi půl hodiny.
Multikulturní nálada je tu na každém kroku a často slyším i Češtinu, Slovenštinu, Polštinu a jiné „východní“ jazyky. :-P Zato francouzskou ženu poznáte jistě. Možná, že nebude vyzáblá, možná, že nebude kouřit, možná, že dokonce bude rozcucháná (to je ale nepravděpodobné), co ale určitě nevynechá, je sjed vás pohledem od hlavy až k patě. Už jsem si zvykla, že jakmile si do práce vezmu šaty, tak mě Francouzky nezdraví, ale jenom sjedou pohledem. :D Já si vždycky myslím jisté dvě slova začínající na F a Y a mám dobrý pocit, protože to znamená, že mně to sluší. :D Hrozně si užívám, jak je mi naprosto jedno, co si o mně myslí.
 |
| mo mo mo momentky |
Brusel je moc hezké město, když víte, kam máte jít. Když znáte místa, kam se turista moc nepodívá. Miluju ale prostě miluju Parc Cinquantenaire. Ve dne, večer, v noci a miluju fontánu na mongomery. Není to místo, kam by člověk šel, když jde na výlet (je to kruhák), ale pokud jdete domů, triskající voda vás navede správných směrem a potěší vaše oko. Zlaté pravidlo však vždy praví, že zejména záleží s kým jste a proto i zde platí, že pokud byste byli sami, budete mít z města o mnoho procent menší zážitek. Pro příklad každý čtvrtek se koná před parláčem na Luxu neformální setkání mladých, starých, vousatatých i břichatých. Před eu je malé náměstíčko, uprostřed je socha a okolo trochu trávníku. Na tom trávníku si všichni vytáhnou deky, sednou na saka, koupí si v přilehlém supermárketu pivo a mají takový „malý pátek“. Dutchové by řekli, že to je gazellig. Aneb hrozně fajn atmosféra, kde když omylem při neodborném otevírání vína bez otevíráků, postříkáte nějaké slečně šat, tak máte větší šanci, že vás nepřetáhne deštníkem, ale třeba si s váma pak ťukne. :) bary mají také speciální happy hours, ale ty já využívám, jenom jako toalety. :D
Musím se přiznat, že bydlím asi v nejhezčí části Bruselu, mám to tu hrozně ráda, okolo mě nejsou žádní na sukně mlaskající Turci, ulice jsou kromě pytlů čisté, v noci se tu nebojím, metro mám 7 minut od dvěří a asi 10 minut od baráku je Stockletův palác od Josefa Hoffmana. Docela architektonická památka, řekla bych. Nechci znít vychloubačně, ale všichni víte, jaký to byl boj, takž
e teď ráda přiznávám, že byl úspěšně dokončen. Ikdyž ne na dlouhou dobu. Příští pátek mi končí předplacené dny a na květen si musím najít něco dalšího. Tak třeba objevím část ještě hezčí. Bruselské byty jsou opravdu veliké. Tedy povětšinou. Můj stávající je z šedesátých let, trochu art deco, vysoké stropy a rozdělené kohoutky. Trochu nepraktické obrovské obýváky jsou opravdu typické. Jelikož jsem už nějaký ten byt viděla, vím, o čem mluvím.
Také jsem již pochopila, proč se lidé nepřezouvají. Každých 14 dnů nám chodí paní na úklid a tak je to všude. Pokud si to domácnost může jenom trochu dovolit, takovou paní si zaplatí. Je to takový malý business paradox, kdy já doma nevysávám, ale vysávám v jiných domácnostech, kde sloužím jako právě ta uklízecí paní. Ve výsledku jsou všichni spokojeni.
Abych se vrátila k tématu odpadu. V Bruselu se třídí naprosto fanaticky (prosím nezaměňovat se slovem: fantasticky!). V každé domácnosti leží papír, kde je vyfocený celý komplet odpadového materiálu, roztřízený do podkategoii, které se řadí do určité barvy koše. Neexistuje, že byste si jako vynesly koš v jiný den, než je určeno. Pokud uklízecí služba zjistí, že jste omylem roztřídili svůj odpad špatně, pytel vám neodveze, máte ostudu po celé ulici a v horším případě platíte docela velké peníze. A to třeba 100 euro.
Další vřed jsou již mnou mnohokrát zmiňovaní žebráci. Nemůžu mluvit o bezdomovcích, nýbrž musím použít správné slovo: žebrák. Pouze z pár procent se jedná o staré a nemocné. Musím se přiznat, že mě to prostě točí. Včera jsem jela do práce a v metru seděl kluk jako buk, docela slušně oblečenej a prostě tam měl ten svůj kelímek a něco napsanýho na tabulce. Já chápu, že se člověk může dostat do složité životní situace, ale tady to přesahuje všechny meze. Někdy jsou ty lidi prostě jenom líný a prachsprostě drzý. Jako třeba jednou přišly do baru děvčata se slovy, že chtějí jet do Paříže a jestli jim jako nepřispějeme. Tak jsem se na ně dívala, jestli si ze mě dělají srandu, nebo to myslí vážně a vsadím se, že ten večer si na ni vyžebraly. Nebo před obchodem blízko školy sedává mladá muslimka a čeká, až se ji snese modré z nebe. Další kapitovala jsou matky s dětmi. Položím vám otázku. Jak se chová malé dítě? Je to velmi živý tvor, který často brečí a pokud je trochu starší, tak se potřebuje pohybovat a objevovat svět. Jak je tedy možné, že tyto děti leží celé dny v rukách žebrajících žen? Podle některých dokumentů jsou těmto koupeným dětem od velmi chudých lidí z východu podávaný drogy, které je urdžují v klidu a emočně působí na dárceschopnost mnohých cizinců. Je mi z toho úplně špatně. Ty peníze samozřejmě nejdou těm dětem, ale mafii, která by to měla celé organizovat. Ani nechci vědět, jak ty děti skončí, ale jisté je, že se určitě moc dlouho nedožijí a o nějaké světlé budoucnosti pro ně nemůže být ani řeč. A to tady mají 45 % daň, která mně tak trochu zkomlikovala rozhodování o docela dobré nabídce z práce. Ty bláho 45%! to je mazec :D No jen si spočítejte, kolik by vám zbylo? :D to jsou panečku daně.
Je to ale město neuvěřitelných příležitostí a možností. Město se spoustou hudebníků, žongléřů, chození na červenou, skvělých waflí a nepřeberného množství piva a čokolády, se kterou jsem si btw. pro jisté důvody dala na pár týdnů útrum! A štíhlá linie to není! :)
