Vánoce 2014

Přípravy :) aneb z jednoho lineckýho uděláme 4 druhy, my se smějeme pod vousy a chudák kapr se už nemrská a babička Růža nám ukazuje, jak se správně taková ryba kuchá

my v tom našem městě máme novej most! to koukáte, to koukáte, co :D :))

V 17 století se pojídali pečení a nadívaní šneci, cejni, lososi a zajídalo se to zlatavýma lívancema, my jsme velmi spokojení s kaprem a salátem. :-)

Kristýnka si nadělila pod stromeček sádru. Říkala: To je dost, žes nás taky vyvezl... :D

účastníci Vánoc 2014

Sekej dobrotu nebo si tě vezme s sebou do ŠPANĚLSKA!

Tenhle pátek jsem jela do školy na kole. Musís se totiž přiznat, že obvykle vyhraje línější varianta s možností delšího spánku – tramvaj. Ale hold byla trochu jiná situace a já jsem na kole jet prostě musela. Trochu jsem zabloudila a přijela jsem dost pozdě. Akorát tak, kdy se do školy dostávají i děti. Už jsem se nepoukoušela se tam větřít dřív. Prostě počkám. Vždycky chodím dřív, takže jsem byla poprvé před školou se všema prckama. Co to má ale znamenat? Proč jsou všichni tak natěšení do školy? Jsem blázen? Pár jedinců dokonce skoro slintalo na hlavní vrata a zkoušeli se tam dostat přednostně. Tak asi to teda je celkem dobrá škola no. Dneska na ně ale nemám vůbec náladu, říkám si sama sobě a pak uvidím červenou pásku přes schodiště. Jéé, možná, že se horní patro opravuje a není výuka. Oh to by bylo geniální! Asi po minutě přibíhá jeden mladej učitel a otevírá s širokým úsměvem dveře. To je takhle vždycky? Jsem trochu jako ve snu. Vypadá to jako nějaký promo video na ideální školu. Rodiče se usmívají, děti se nemohou dočkat a učitele se tváří potutelně tajemně... 

Následuju bandu děcek do druhého patra. Na levo si všimnu, že pár dobrovolníků z řad žáků uklízí nějaký rozsypaný hračky na zemi. Hm, možná nějakej projekt toho mladýho učitele? V našem patře je neuvěřitelnej bordel a všude na zemi jsou poházený „pepernotjes“ – malý sušenky. Co to má znamenat? Všemu tomu nepořádku dodá korunu učitelka, když otevře dvěře do třídy, kde je takovej bordel, že jste to ještě neviděli. Papíry poházený po zemi, židle na sobě, počmáraná tabule, rozházený tužky, pastelky, VŠECHNO! Stojím jako opařená. Děti vlítnou do třídy, posbírají v cuku letu bonbony a sušenky ze ZEMĚ a okamžitě začínají všechno uklízet. Moje opaření pokračuje. Učitelka něco zavelí a oni uklízí třetí kosmickou. Už mi trochu dochází, že to bude nějaká proper HOLANDSKÁ TRADICE. :D

Během 15 minut je všechno na svém místě, velkým koštětem se odklidí papíry na chodbu a děcka si vytahují učebnice. WoW!

Abych to vysvětlila trochu v kontextu. Tady v Holandii mají takovou tradici. Místo Mikuláše chodí Sinterklaas. Kde se ten pán vzal? No, někdo jmenuje Turecko, někdo Španělsko. Tento chlápek s sebou někdy dááávno zjevně přivezl bandu pomocníků (někdo říká otroků) a ty mu pomáhali doručovat dárky dětem. Protože tito pomocníci lezli komínem, jsou černý jako bota. A to dodnes. Vloni začala živá diskuze ohledně rasistického podtextu a některé části Holandska musely místo „ČERNÉHO  PETRA“ – ZWARTE PIET, mít třeba žlutého (Asiatům to asi rasistický nepřipadá :D). ŠKODA, ŽE NENÍ ORANŽOVEJ.. No a každý statný Sinterklaas má několik černých Petrů, kteří mu pomáhají dodnes. Jsou trochu pohrkaný a rádi dělají neplechu. Proto se každý rok, pátek před příchodem Sinterk

laase, „vloupají“ do školy a udělají, co největší BORDEL. Aby nám to ale nebylo líto, že vidíme jenom výsledek, tak oni si s tím dali až takovou práci, že to celé natočili a sestříhali do videa. WOW!

....To byl pátek první...

.....Pátek číslo 2.......

Další pátek je potom úplně extra slavnostní. Každý si vylosuje jméno někoho ze třídy a musí mu donést v tento den dárek. No jo! Jenže to není jen tak, vážení. Neznamená to, že vlítnete do action, koupíte fixy, hodíte je do papírový taštičky a nasadíte prima úsměv. Tento postup můžete uplatnit až do bodu papírový taštičky. Tady každé dítě vyrábí super extra SURPRISE. Tyto informace jsem tedy obdržela taky. Celá navnaděná, jsem se doma crcala s perníkovou chaloupkou, dala jsem dovnitř 2 čokoládová písmena (to je taky tradice, všude po obchodech je k dostání milion čokoládových písmenek) a nějakou maličkost. No co, má to bejt do 5 babek, ne?  Vylosovala jsem si zrovna učitelku. Chalupu si musím celkem pochválit, byla jsem s ní vskutku spokojená. Moje první surprise, nikdo ode mě nemůže očekávat zázraky!

Ráno jsem popadla pod paží chalupu a pádila na tramvaj. Lidi na mě trochu blbě koukali, když jsem v dost narvaný tramvaji vlastním tělem chránila papírovej dům s perníkem. Do školy jsem naštěstí dorazila v dobrej čas. Třída byla již připravena a uprostřed stál obrovský dar. No ale ZABALEN! Jsem to ale pitomec, to mě taky mohlo napadnout, že i to surprise, který skrývá dárek, má být zabalený. No nevadí.

Venku už byla kapela a třídy se šikovaly okolo. Vedle školy mají kanál (no ovšem!) a na tom kanálu na lodi přijel Sinterklaas. Hm, asi ze Španělska! Musím uznat, že kapela celá z černých Petrů hrála neskutečně.

ty jejich překvápka nejsou žádný malý balíčky, někdo si musel do školy vzít i kárku :D! Oni jsou občas trochu blázni! :-)

Pak přišlo na dárky. Další nemilé překvapení bylo, že jsem nevěděla, že mám napsat básničku a tak všichni četli jejich vtipné rýmovačky a já si říkala, že to bude trapas až ONA tam mít nic takovýho nebude, dárek si rozbalovat taky nebude moc, protože jednoduše není zabalenej. :D A ty dárky uvnitř taky ne.. No to jsem zase podcenila. :D

Učitelka to přežila (no ještě aby ne) i když s jistými vráskami a menším tiátrem a já jsem dostala krásnej dárek. Jeden chlapeček mi vyrobil naprosto fenomenální amsterdamskej dům a ještě k tomu (asi nejspíše s rodiči) vymyslel úplně skvělou básničku:

„Dear Lucy,

You are from Tsjechië, I am Dutch,

In Holland we also like chocolat very much,

We even put in on our bread,

It is very sweet, thats is not bad!

I made a canal house from Amsterdam for you,

For your presents: open the roof of the house, please do. 

Bye

Saint Nickolas And Black Pete.“

No není to geniální!!!!! Uvnitř bylo hrozně moc různé čokolády. Od hageslagu přes čokoládové písmenko až po nějakou holandskou nuteluuuu. J

A poznámka na závěr, tady se děti nestraší čertem, ale tím, že si je sebou vezme Sinterklaas do ŠPANĚLSKA! 

Končím s dobrým vychováním! Chci taky do Španělska! :D

ne kámo to není mouka na linecký! :D

Amsterdam se před Vánocemi vyzdobil vskutku originální tématikou. Po celém městě jsou rozesety cedule varující turisty před nákupem kokainu, který se tváří jako kokain, ale ve skutečnosti je to bílý heroin. Dokonce můžete dostat i letáček, který varuje a radí, co máte dělat, když vidíte někoho omdlít či velmi chabě dýchat. Ačkoliv vám to může přijít přehnané, já s takovou kampaní naprosto souhlasím. Ačkoliv Amsterdam je drogama prohlášenej, tak si nedělám iluze, že v ostatních větších městech, kdekoliv po světě je méně drog v oběhu. Proto si myslím, že je nanejvýš důležité o tom mluvit, nemyslet si, že to je jenom pro vyzáblý chudáky u zdi a být trochu v obraze. Jelikož tady na tu záměnu konkrétně v Amsterdamu pár lidí zemřelo (a byli to turisti, takže by se mohlo poškodit "dobré" jméno města úplně), asi se místní radnice dokopala varovat cestovatele předem. A tak, ačkoliv to vánoční atmosféře možná moc nepřidá, zachrání to třeba nějaký ten lidský život a to je přece jenom trochu vánoční zpráva, no ne? :-)

...Tak koukám už o tom píšou v USA :D ...
 http://www.washingtonpost.com/blogs/wonkblog/wp/2014/12/02/you-will-not-be-arrested-for-using-drugs-what-a-sane-drug-policy-looks-like/?tid=sm_fb

Jinak ale musím přiznat, že Amsterdam je před Vánocemi krásnej (zejména večer) a já ho budu mít vždycky ráda. V neděli jsem si půjčila od Asli, u který jsem přes víkend byla, kolo a jela jsem do centra. Vlastně jsem nevěděla přesně cestu, jenom směr, ale trefila jsem úplně přesně, což mě vždycky hrozně potěší. Mezi tím vším šedivým a studeným venkem jsem vklouzla do velkých dveří jednoho Amsterdamskýho domu. Spoustu lidí mi podalo ruku a já se po pár krocích dostala do vytopeného sálu, osvětleného modrýma a zelenýma světlama. Na podiu stála kapela. Slečna mi ukázala, kde je ještě volné místo. Welcome in Hilsong church in the heart of Amsterdam. 

Úplně jsem zapomněla, jak jsou Amsterdamský ulice naprosto crazy. A jízda mezi všema těma turistama, autama, tramvajema a dalšíma cyklistama je prostě neuvěřitelně adrenalinová záležitost. Přišlo mně, že i když se mi to kolo rozpadalo pod nohama, bylo rychlý jako blesk, a ačkoliv jsem neměla myšlenky se dívat okolo, všechny ty malinkatý světýlka, který se v té rychlosti rozmazávaly do žluto-bílých skvrn mi dodávali sílu, vytvářely určitý pocit jistoty a naděje. 

Taky jsem konečně poprvé za svůj život vyrobila spolu s Asli sushi. Nevím, jestli ještě někdy udělám takové stejné, protože ona je mistr asijské kuchyně a popravdě některé ingredience jsem viděla poprvé. :) Taky jsem prvně ochutnala juice z avokáda, který mi zase připravila kamarádka z Keňi. Nic těžkýho - juice (třeba pomeranč), avokádo, trochu medu a citron. Bon apetit! Já jsem oboum na oplátku udělala český řízky s maštěným bramborem, na petrželku kašlu! :D

Když jídlo, tak dobrý! Když dobrý jídlo, tak velké množství - figura nefigura, ať jsme tlustý na tři prsty! :) a taky čím delší večeře a snídaně, tím delší čas na pokec, no ne?