Tenhle pátek jsem jela do školy na kole. Musís se totiž
přiznat, že obvykle vyhraje línější varianta s možností delšího spánku –
tramvaj. Ale hold byla trochu jiná situace a já jsem na kole jet prostě
musela. Trochu jsem zabloudila a přijela jsem dost pozdě. Akorát tak,
kdy se do školy dostávají i děti. Už jsem se nepoukoušela se tam větřít dřív.
Prostě počkám. Vždycky chodím dřív, takže jsem byla poprvé před školou se všema
prckama. Co to má ale znamenat? Proč jsou všichni tak natěšení do školy? Jsem
blázen? Pár jedinců dokonce skoro slintalo na hlavní vrata a zkoušeli se tam
dostat přednostně. Tak asi to teda je celkem dobrá škola no. Dneska na ně ale
nemám vůbec náladu, říkám si sama sobě a pak uvidím červenou pásku přes
schodiště. Jéé, možná, že se horní patro opravuje a není výuka. Oh to by bylo
geniální! Asi po minutě přibíhá jeden mladej učitel a otevírá s širokým úsměvem
dveře. To je takhle vždycky? Jsem trochu jako ve snu. Vypadá to jako nějaký
promo video na ideální školu. Rodiče se usmívají, děti se nemohou dočkat a
učitele se tváří potutelně tajemně...
Následuju bandu děcek do druhého patra. Na levo si všimnu,
že pár dobrovolníků z řad žáků uklízí nějaký rozsypaný hračky na zemi. Hm, možná nějakej projekt
toho mladýho učitele? V našem patře je neuvěřitelnej bordel a všude na
zemi jsou poházený „pepernotjes“ – malý sušenky. Co to má znamenat? Všemu tomu
nepořádku dodá korunu učitelka, když otevře dvěře do třídy, kde je takovej
bordel, že jste to ještě neviděli. Papíry poházený po zemi, židle na sobě,
počmáraná tabule, rozházený tužky, pastelky, VŠECHNO! Stojím jako opařená. Děti
vlítnou do třídy, posbírají v cuku letu bonbony a sušenky ze ZEMĚ a okamžitě začínají
všechno uklízet. Moje opaření pokračuje. Učitelka něco zavelí a oni uklízí
třetí kosmickou. Už mi trochu dochází, že to bude nějaká proper HOLANDSKÁ
TRADICE. :D
Během 15 minut je všechno na svém místě, velkým koštětem se
odklidí papíry na chodbu a děcka si vytahují učebnice. WoW!
Abych to vysvětlila trochu v kontextu. Tady v Holandii
mají takovou tradici. Místo Mikuláše chodí Sinterklaas. Kde se ten pán vzal? No, někdo jmenuje Turecko, někdo Španělsko. Tento chlápek s sebou někdy dááávno
zjevně přivezl bandu pomocníků (někdo říká otroků) a ty mu pomáhali doručovat
dárky dětem. Protože tito pomocníci lezli komínem, jsou černý jako bota. A to
dodnes. Vloni začala živá diskuze ohledně rasistického podtextu a některé části
Holandska musely místo „ČERNÉHO PETRA“ –
ZWARTE PIET, mít třeba žlutého (Asiatům to asi rasistický nepřipadá :D). ŠKODA, ŽE NENÍ ORANŽOVEJ.. No a každý statný Sinterklaas má několik černých Petrů, kteří mu pomáhají
dodnes. Jsou trochu pohrkaný a rádi dělají neplechu. Proto se každý rok, pátek
před příchodem Sinterk
laase, „vloupají“ do školy a udělají, co největší BORDEL. Aby nám to ale nebylo líto, že vidíme jenom výsledek, tak oni si s tím dali až takovou práci, že to celé natočili a sestříhali do videa. WOW!
....To byl pátek první...
.....Pátek číslo 2.......
Další pátek je potom úplně extra slavnostní. Každý si
vylosuje jméno někoho ze třídy a musí mu donést v tento den dárek. No jo! Jenže to není jen
tak, vážení. Neznamená to, že vlítnete do action, koupíte fixy, hodíte je do
papírový taštičky a nasadíte prima úsměv. Tento postup můžete uplatnit až do
bodu papírový taštičky. Tady každé dítě vyrábí super extra SURPRISE. Tyto
informace jsem tedy obdržela taky. Celá navnaděná, jsem se doma crcala s perníkovou
chaloupkou, dala jsem dovnitř 2 čokoládová písmena (to je taky tradice, všude
po obchodech je k dostání milion čokoládových písmenek) a nějakou
maličkost. No co, má to bejt do 5 babek, ne?
Vylosovala jsem si zrovna učitelku. Chalupu si musím celkem pochválit,
byla jsem s ní vskutku spokojená. Moje první surprise, nikdo ode mě nemůže
očekávat zázraky!
Ráno jsem popadla pod paží chalupu a pádila na tramvaj.
Lidi na mě trochu blbě koukali, když jsem v dost narvaný tramvaji vlastním
tělem chránila papírovej dům s perníkem. Do školy jsem naštěstí dorazila
v dobrej čas. Třída byla již připravena a uprostřed stál obrovský dar. No
ale ZABALEN! Jsem to ale pitomec, to mě taky mohlo napadnout, že i to surprise,
který skrývá dárek, má být zabalený. No nevadí.
Venku už byla kapela a třídy se šikovaly okolo. Vedle školy
mají kanál (no ovšem!) a na tom kanálu na lodi přijel Sinterklaas. Hm, asi ze
Španělska! Musím uznat, že kapela celá z černých Petrů hrála neskutečně.
 |
| ty jejich překvápka nejsou žádný malý balíčky, někdo si musel do školy vzít i kárku :D! Oni jsou občas trochu blázni! :-) |
Pak přišlo na dárky. Další nemilé překvapení bylo, že jsem
nevěděla, že mám napsat básničku a tak všichni četli jejich vtipné rýmovačky a
já si říkala, že to bude trapas až ONA tam mít nic takovýho nebude, dárek si
rozbalovat taky nebude moc, protože jednoduše není zabalenej. :D A ty dárky
uvnitř taky ne.. No to jsem zase podcenila. :D
Učitelka to přežila (no ještě aby ne) i když s jistými vráskami a menším tiátrem a já jsem dostala krásnej dárek. Jeden chlapeček mi vyrobil naprosto
fenomenální amsterdamskej dům a ještě k tomu (asi nejspíše s rodiči)
vymyslel úplně skvělou básničku:
„Dear Lucy,
You are from Tsjechië,
I am Dutch,
In Holland we also
like chocolat very much,
We even put in on our
bread,
It is very sweet,
thats is not bad!
I made a canal house
from Amsterdam for you,
For your presents:
open the roof of the house, please do.
Saint Nickolas And
Black Pete.“
No není to geniální!!!!! Uvnitř bylo hrozně moc
různé čokolády. Od hageslagu přes čokoládové písmenko až po nějakou holandskou
nuteluuuu. J
A poznámka na závěr, tady se děti nestraší čertem, ale tím,
že si je sebou vezme Sinterklaas do ŠPANĚLSKA!
Končím s dobrým vychováním! Chci taky do Španělska! :D
Žádné komentáře:
Okomentovat