úterý 27. března 2012

Každej jedno vejce, ok?


Pabo zařidilo každýmu studentovi během našeho pobytu na erasmu také praxi. Já jsem byla přiřazena do Daltonské školy, na které je asi nejlepší to, že je blízko. Ostatní musejí dojíždět far away far away... Zprvu se chodily dva pondělky jenom dívat a tento týden jsme začaly s představováním našich zemí. Na praxi se mnou chodí Itxaso, holčina z Basque country (jsou na to všichni dost háklivý  J). První den jsme představovala Pardubice (samozřejmě hokej, perník atd…) a na dnešek jsem chtěla, aby si něco vyrobili… Ok, ale co? Ok takže budeme barvit vajíčka a rovnou pěkně přírodně-cibulí, ať vidí, jak se to dělá.. pche nějaký toxický barvičky z action se můžou jít bodnout… V úterý po škole jsem všechno nakoupila a učitele poprosila, aby jim řekl, že si mají každej přinést jedno vajíčko (btw. Alče, když tohle řekla a dodala, že by mohlo bejt ještě vyfouknutý, tak jí její učitel řekl, že vyfukování vajec dělali možná jejich předci:DD ale oni, že už to neznají…) No nic, já jsem skromnější, jenom přines prosím syrový vejce, ok?

Druhej den, jsem nastoupila před 28 dětí (nevim, že jich tam mají tolik…:D) a dozvěděla jsem se, že ty pitomý vejce si přinesli jenom dva kluci… pan učitel na to zapomněl (sice chudák, vyral doma lednici, ale to stejně nestačí)… já jsem si pro sichr vzala taky nějaký, ale rozhodně NE pro všechny, tak sem doufala, že se třeba někomu nebude chtít… Co kluci? Bude to nuda..:D neee, všichni chtěli… rozdělila jsem je do 3 skupin (chápejte, osobní přístup…:-P) a odvedla je do sborovny… ne nedělám si srandu, řekli mě, že s nima mám pracovat v private room, tak ok tedy…
Jakmile začaly, bylo mně naprosto jasný, že toho mám neskutečně málo. Co budu dělat? Ještě nevim… pro moje dobro mají v této škole půl hodiny na oběd a půl hodiny si hrají venku. Takže jsem nasedla na kolo, nestarající se, jakej bordel, jsme nechali v priváte room, kam chodí všichni na oběd a fakt upalovala do nějaký zeleniny pro šlupky… V prvním obchodo-restauraci, mně řekli, že právě vyhodili plnej pytel slupek od cibule do popelnice. Chvíli jsem si pohrávala s myšlenkou, že mu řeknu, ať mi ukáže, kde ta popelnice je, ale pak jsem pro dobrý vychování tuto ideu rychle upustila a vzala útokem další zeleninu. Tam pro změnu neuměli anglicky a já umím v dutch jen říct, jestli nepůjdeme na kafe nebo do kina, takže s tím jsem si moc nepomohla. Nakonec mě zachránilo to, že jsem jim to prostě šla ukázat a rukama-nohama jsem jim vysvětlila, že potřebuju jenom ty ubohý slupky. Možná si říkáte, proč jsem nějakou cibuli nekoupila rovnou celou? Proč? Protože doma máme už 4 pytle, který sem myslela, že když oloupeme tak nám to bude s Alčou dohromady stačit, ale jak vidno ne… No takže abych to zkrátila, prostě sem se chvíli přehrabovala v přepravkách a odnesla si plnou tašku :D pak ještě koupit dvacet vajec a kašlu na to… jenom doufám, že to ještě stíhám, protože hodinky jsem si zapomněla a telefon jak by smet… A co, že budeme přesně dělat ve mezipause než se to uvaří? No tak si třeba zazpíváme, ne?...:)

Ve výsledku byly děcka nadšený, povedly se jim fakt luxusně a za to mně to stálo… 

pondělí 26. března 2012

party party...

Nevím, jestli jsme chytli trochu španělské krve nebo je to tím, že jsme na programu, krému se říká ERASMUS, ale snažíme se udržovat dobrou náladu a oslavovat, co se dá :) takže př. 1.měsíc, 2. měsíc (za dva dny)- to to letí..:(, St.Patrick days, international women days, first teaching practise, nahrávání cd, první jarní den, pancakes day. just whatever...;) ale jak by řekla Itxaso (holčina z Bask country) eeeee paarty, párty.. s pořádným španělským přízvukem...
Tento týden byl ale řádný důvod: Alča měla narozeniny! Takže happy birthday Ali, žij dlouze a blaze!

neděle 25. března 2012

Sluneční odpoledne stane se...


Kampen



Včera jsme se vydali na kolách Kampenu, musím říct: krásný město s ještě krásnějším mostem. Po cestě jsme míjeli zemědělský kolonie velkých vil, větších pozemků a nepočítaně kusů dobytka všeho druhu, občas jsem měla pocit, že jsem se ocitla v jiným století... cihlový statky, kde si na nápraží hraje holčičky, jak vystřižená z černo-bílý fotky ...

V Kapenu jsou btw. taky trhy jako snad asi všude v NL a konečně jsem viděla, jak se jí ta syrová ryba s cibulí... nenašla jsem dost odvahy na to to zkusit taky, tak snad někdy příště... ale našla jsem můj milovanej zelenej sýr, s bazalkovým pestem J ach…


Poté jsme se usadili v parku a Matia (náš spolužák z Belgie, kterej je trochu hippie) pletl věnečky, pouštěl je po vodě a světe div se neměl svoje boty. On totiž kromě zimy a školy, boty prostě nenosí… Ani do města, ani na kolo, do obchodu.. nikde.. takže když jsme přijeli zpátky do Zwolle vypadal jak pračlověk (nohy černý, svetr co sebral na ulici… just no comment J ) nakonec jsme jeli ještě do zelenářství pro zbylou zeleninu, protože Matia má ve všech obchodech kontakt a když jim něco přebývá tak mu zavolají a on má jidlo zadarmo… ale když jsme jeli jednou s ním, tak mu zrovna nikde nechtěli nic dát :D vůbec jsem si nepřipadala divně …:D ale tak btw. to není tak špatnej nápad..ty obchody to stejně vyhazujou, protože to už nemůžou prodávat... 
 



skromná ochutávka dutch music... :D

Nejdřív jedna, která ikdybyste měli náladu na bodu nule, potěší!!!! je prostě nabytá energii ...
http://youtu.be/0jrQZE4bjAA

A teď song, který asi nepotřebuje komentář :D upozorňuju, že tenhle rukama točící pár má dokonce konzerty, asi si dokážete domyslet, proč tam lidí chodí....
http://youtu.be/RXiJcFVds0E

úterý 20. března 2012

Waar is ikea? Alstublief...

okolí campu (moje běhací trasa)
Dneska jsme zakončili naši práci a protože bylo venku nádherně, řekly jsme si, že vyrazíme někam na kolách. Napadl nás dosti materialistický cíl a to IKEA :D... Od poloviny cesty nás Katharína zkoumala pohledem, kdy už tam asi budem, protože potřebovala hrozně čůrat a řekla, že ve Windesheimu nepůjde, že počká do IKEI... Když jsme si už myslely, že bychom mohli být na místě, dostaly jsme se do čtvrti domečků (nebo spíš vil) ale o obchodně s levnýma svíčkama a uchazejícíma masovýma koulema ANI PAMÁTKA... což mě připomíná jeden z fenoménu NL je, že svoje psi NEHLÍDAJÍ a nechají je klidně pobíhat bez dohledu kdekoliv po ulicích. Což o to, když je to nějakej malej prďola, kterej mě nemůže ohrozit, at si je kde chce, ale když narazím na bojový plemeno (pes velkej jak kráva, štěká, blíží se a navíc jsou to vlastně 2 psi) tak mám docela nahnáno... Už se mi to stalo 3x a ani jeden nevypadal, že by byl "mazlík". 
No nic, každopádně na dotaz, kde je ikea se nám kolemjdoucí vysmáli a řekli ze je až v Amesdorfu (město cca půl hodiny vlakem) :D takže tam večer na kole fakt nejedu! V tuhle chvili jsem nechápala, jaktože nás mapa, na který jsme to viděli oklamala, ale záhy jsem to pochopila... Na mapě bylo naznačeno, ne že je na tomhle
místě, ale že to je sjezd na dálnici k onomu městu ...:D Ok nevadí,  po chvili jsme se dostali opět k Windesheimu. Abych to upřesnila, to je asi největší universita tady ve Zwolle (upřímně, je to jak letiště) a jelikož tu nejsme poprvé, zkušeně jsme zamkly kola a vešly. Po hlavním účelu návštěvy jsme stály v tý hale a říkám Katharíně, že tamhle je automat na kafe (jestli se někde něco platí, nevim, ale nic ani nikdo po nás nic nechtěl a čokoládu maji dobrou...) pak jsme si šli sednou a koukáme, že tu mají taky dobrou menzu (haha, je to jak restaurace, ale ceny jako v menze) takže večeře? wow, porce, jak pro slona, dáváme si dohromady - stravovat se tady každej den, je ze mě koule! :D Myslím, že studium na týhle universitě si musej místní vůbec docela užívat. Přes týden můžou zadarmo chodit na jakýkoliv cvičení, do posilky, na zumbu, prostě na cokoliv ...ve škole mají u tý jejich "canteeny" kulečník, fotbálek, oddělenej bar a zítra mají prej pivo gratis... Tak jako HALO?..:D 

pondělí 19. března 2012

Really hard working time

Dutch, research... 
velmi krátký chapters...
odlakovač se na stole ocitl omylem


Tak jak už to bývá, moc jsme toho o víkendu do školy nestihly udělat a jelikož tohle je první zkouškový týden (pro info bude jich pak ještě spoustu, není to jako v ČR, ale ty předměty jsou kratší, třeba jen na 5 týdnů a pak zase jiné), taky ty zkoušky zatím nejsou stejný jako v čr, ale je to spíš něco jako zápočet, protože hlavně mastíme tisíc papírů. :) Protože někteří lidé nevěří, že lenost u nás nezvítězí, přidávám sem několik photos, jak pilně studujeme :D

úterý 13. března 2012

perličky z posledních dnů

  • Dneska jsme měly prezentaci a scénku na pedagogiku o českém systému školství. Všichni se hrozně smáli a divili, že nám visí na zdi prezident :D (poznámka od učitele: hodně škol má na zdi papeže nebo křížek (v Rakousku), takže vy tam máte jako Klause? a když jsem dodala, že starý prezidenti jsou jen zastrčený pod novou fotkou, bylo hotovo...
  • když jsme dostávali feedback od lidí ze třídy napsali ČR jako: Chec Republic. (To mně přijde nejvíc lovely :D) or Czhek Republic.
  • taky moje jméno činí všem obtíže, takže mě přejmenovali na: Lucuie, Lučka, Lucksa
  • psala jsem to na fc a píšu to znovu: včera mně velmi přemýšlivý chlapeček napověděl, kde doopravdy bydlíme: V Jugoslávii a že máme hot weather :D) takže si nestěžujte, že vám nasněžilo, protože, já už vím, že to není pravda :D
  • Místní city hall nás zařadila do Československa
  • včera jsme vařili s Alčou českou večeři pro 11 lidí :D oh man... asi nechci bejt kuchařka a nebo nechci mít jen 2 hrnce :D... Nic méně s dovolením vám prozradím naše menu :P (Podotýkám, že nemáme troubu a minimálně 2 lidi jsou vegetariáni)
      • předkrm: Chléb se solí :D
      • Polévka: Braboračka
      • Hlavní chod: Knedlíky se zelím, žampionová a špenátová omáčka
      • Dezert: Sladký knedlíky ;)
      • český pivo :P
  • takže ve výsledku si myslí, že asi nevaříme nic jinýho než knedlíky :D 
  • jo taky, abychom se vešli, tak jsme donesli židle z venku, z čehož plyne, že tu teď máme spoustu malejch pavoučků... super! těším se až vyroustou...

neděle 11. března 2012

wow totální jaro!


Sorry, trochu jsem to zaspamovala fotkama z dnešního úžasnýho dne, ale když já jsem prostě nemohla odolat a nedat sem aspoň nějaký.. ;-) 

¨


















run4fun

btw. máme tady speciální ulici :D
Nevim, jestli některá země má lepší podmínky pro běhání než Nizozemí ;) Jo naše Pce jsou taky fajn.. Společným jmenovatelem je neuvěřitelná rovina :D. Ale jelikož jsem v rovině vyrůstala, hory mi zatím tolik neschází a právě si ji pořádně užívám ;). Když jsem odjížděla, natěšeně jsem si sebou brala věci na běhání a pak nedočkavě čekala, až konečně přestane mrznout (jo, fakt nejsem tak strong :D). Nejdřív jsme začaly běhat s Alčou, dneska se k nám přidala Kathy a slyšela jsem, že další holčina si koupila boty k tomuto sportu určené, takže bájo :). Nejsme žádný mistři světa, jenom si to prostě užíváme. A musím říct, že nejsme sami! Běhá tady skoro každý. Tak třeba dneska jsme přiběhli do campu a na trávě před chalet se nám rozcvičuje parta asi 20 důchodců :D...

středa 7. března 2012

poníkovský odpolendne

Jelikož bydlíme skoro už ve venkovském prostředí a čistá příroda je na dosah ruky, často využíváme této vskutku přenádherné příležitosti a vyrážíme na vzduch... V okolí je mnoho statkářů a pokud jste stejného ražení jako Líza S., byli byste u vytržení, z každý ohrady na vás velkýma očima mrkají PONÍCI. Juuu... škoda, že mě se tyhle nedorostlý koně nijak zvlášť netankujou a opět, kdo mě trochu zná, ví, že nejsem ani nijak odvázaná z těch koní :D. Nic méně, zde je několik fotek. :)

copánek, aby si nekazil oči..:D


Našli jsme emo poníka, familiárně mu říkáme Matoušek :)

když se daří, tak se daří...

V prvu bych měla říct, že naprosto nesnáším všechno papírování, ale bez toho prostě člověk nemůže žít, takže se musím podřídit a podepisovat a podepisovat a tisknout a odesílat. :D Ale prostě, kdo mě trochu zná, ví, že moje druhý jméno rozhodně není puntičkářská a bohužel na to občas doplácím a když se k tomu přidá ještě nevysvětlitelná smůla je to radost pohledět... 
zelená prý uklidňuje  
Takže pěkně od začátku, když jsem vjela na území Německa moje česká simka přestala pracovat, ok říkám, si to se spraví, ne tak se to nespravilo ani po několika dnech, zadání ručně operátora ani zaručená rada IT zapnout vypnout, mod letadlo, prostě nic. Tak mě Jára poslal jeho nepoužívanou simku, jenže můj mobil ji zase nepřejímal. No prostě po několika návštěvách místních obchodů s telefonama a psíma očima, aby mi pomohli spravit tu simku a telefon (neměla jsem signál, nepřicházely mi  sms, pak nešly otevřít, no prostě pořád něco) mi to nakonec začalo chodit. Húrá mám spojení se světem...Btw. v tu chvili jsme ani neměli internet ještě a pak jenom jeden pro 3 lidi, takže to bylo trochu složité. :D  Jenže průser tkví v tom, že na starou simku mám dané číslo na internetový bankovnictví. :D a tak trochu jsem si chtěla poslat peníze z čr sem na účet, abych jaksi mohla normálně fungovat...Protože to je taky zajímavý v Nizozemí nemůžeš platit ve většině obchodů visou a vybírat už vůbec ne. Takže když tady teď byl Jára poslala jsem mu simku domů, v domnění, že to třeba fakt jenom blbne v zahraničí (btw. of course, že jsem měla aktivovanej rooming..:D) no nic, v ČR taky nechodila, tak mi ji naštěstí ve vodafonu vyměnili (a ani nechtěli plnou moc, kterou chtěli předtím, takže jsme ji napsali - pro jistotu). Jenže tím to zdaleka nekončí, protože jak jsem řekla, mám ve věcech prostě trochu bordel (nebudeme chodit okolo horké kaše, že..) takže jsem Járovi nadiktovala špatnej pin (fakt jsem byla přesvědčená, že je správej :D haha no...) a nečekaně se účet zablokoval totálně :D Máme několik možností, jak to řešit, takže jsem prostě fakt zvědavá, jestli nějaká dopadne... jedna lepší než druhá :D 
Pokračování příště :P
a tímto taky děkuju Járovi za pomoc :-*

pondělí 5. března 2012

Amsterdam connecting people...


Okolo 7 hodiny jsme dojeli do Amsterdamu, kde nás obklopila neuvěřitelná atmosféra všudypřítomného chaosu večerních uliček, pomalu šourajících se dvojic s kornoutem hranolek, pokřikujících cizinců všech národností a nervózně cinkajících zvonků spěchajících místních. Amsterdam je totiž mimochodem městem businessu. Město pulzuje opravdu celý den, jenom každou denní dobu v jiných ulicích a myslím, že pokud tam pojedete, měli byste vidět všechny. Co nás fakt nadchlo tak je organizace, která dělá prohlídky města zadarmo. Link: http://www.newamsterdamtours.com/  jde o myšlenku, kdy průvodce není placený fixní částkou, ale lidi mu dávají na konci prohlídky dýžko, takže motivace, aby prohlídka byla zajímavá, je myslím dost značná. Náš průvodce byl báječnej a snažil se nás jako skupinu skamarádit hned od začátku. Myslím, že se mu to docela povedlo.  J

Btw.  pro všechny shopaholiky: objevila jsem naprosto kouzelnej obchůdek, kde bych se mohla oblíknout od hlavy k patě. Až tady holky budete, tak se připravte, protože tam se chceš vrátit… :D


Denním chlebem se pro nás staly hranolky s joppie saus aneb holandische saus ;). Musí do ní dávat něco návykového, jinak si to neumím vysvětlit. Když jsme se vrátili domů, Jára si ji okamžitě musel uvařit home-made saus a docela se mu povedla ;).

I am sterdam

ksichty č. 4, 56, 109 

neděle 4. března 2012

Neighborhood in Zwollywood


Občas můžeme v našem thirdwoodu (1. je Hollywood, 2. Bollywood) spatřit hvězdy televizního rozměru, jako třeba našeho kámoše Jerryho ze seousední chalet. Minulej týden tady byla trochu akce, přijeli za ním jeho kámoši, asi nemusím představovat Hammonda a Captaina Slow. Jako pozvaný jsme nebyli, ale to, jak odlítla chalet jsme viděli dokonale. Chudáci Španělky teď bydlí pod širým nebem.




Příště udělám společnou ;)

sobota 3. března 2012

Spring holiday with Jára in Zwollywood


Proč Zwollywood? Protože jsme tady všichni awesome* :D
To že se bez kola v Nizozemí neobejde živá duše si vyzkoušel Jára hned první den, ale nebyl by to on, aby neobjevil náhoooodou naprosto skvělou nabídku a nekoupil si hned po 20 minutách ve Zwolle kolo. Pro upřesnění kolo je opět dětské, ale za to stálo 20 euro :D. Pro srovnání půjčení kola na týden se pohybuje od 25-50 euro s tím, že tohle se dá prodat… prostě je to businessman.. J

V pondělí jsme vyrazili do Utrechtu za našim kamarádem Štefanem, kterej nás provedl po městě a ochutnali jsme skvělý belgický piva (nebijte mě :D mně prostě chutnají víc než český… :P) Druhej den jsme se vlakem přesunuli do Rotterdamu. To je neuvěřitelný město. Ne, že bych z něho byla tak odvázaná, obzvláště nám celý den mrholilo :D ale je to úplně nový město, plný nových mostů, mrakodrapů (jo, pro mě to je mrakodrap :D) a různorodých budov. Prostě v tomhle městě je vítán každý nevšední architektonický nápad.



































*tak dobře, to, že se Zwolle říká Zwollywood nám prozradili dva na sobě nezávislý dačové, zajímavý je, že každej tvrdil, že to vymyslel on :P.