Welcome in Netherlands, girls! :)

Ve středu večer mi přijely holčiny z ČR :) (Andrejka, Monča a Týnka). Plán byl takovej, že pro ně přijedu busem na nádraží a nějako se dokodrcáme do campu, pak ale Alču napadlo, že naši germánští sousedé mají vlastně auto, tak jsem je poprosila, jestli by se mnou nějakej dobrovolník nezajel na nádraží, že mu dám český pivo :D. Co jsem ale nedomyslela bylo to, že ačkoliv znám cesty po Zwolle na kole jako svoje boty, horší je to již s cestami autem, že... Takže přestože jsme vyjeli s mírnou rezervou, po chvíli jsem se jako navigátorka propadala hanbou, protože upřímně, já vůbec netušila, kde jsme ... No nevadí, máme pořád ještě 2 minuty :D... ok, takže na nádraží jsme přijeli trochu pozdě (asi o 10 minut, pardooon) a zpátky jsem cestu už věděla, jenže chlapec prohlásil, že rači pojede podle sebe, takže jsme se ztratili opět :D. Ale za "vyvoněnej odvoz" to stálo. (btw. není to skvělý slovo? Dejte akcent na první dvě slabiky...:D VY-VO-něnej :D).

Večer jsme se všichni seznámily a ráno jsme se jaly objevovat Zwolle. Teda já musela ještě ráno do školy, protože nás pozvali na easter-breakfast. Což bylo hrozně milé a chápete, že jsme nemohli odmítnout. Děcka nejdřív zazpívaly nějakou songu v tělocvičně, kam se nahrnula celá škola a pak měly ve třídě přichystanou snídani. Takže se nejdřív najedly a pak si přečetly, o čem vlastně Velikonoce jsou. Moc super nápad! :) Vlastně původně jsem myslela, že třeba budou holky ještě spát, až se vrátím, jenže jsem si trapáčkovsky zapomněla telefon pod sedačkou (ne nemáme tady takovej bordel, prostě mně tam zapad :D), kde spaly a jaksi na něm byl nařízenej budík, takže v 7:00 začalo hrát na celou chalet Hej, Hej baby... :D. Po snídani a představení hageslagu jsme vyrazily na kolách do města. Prošly jsme ho skrz na skrz a nasály místní atmosféru. Nebo tu možná až další dny, kdy jsem holkám ukazovala trhy a místního "one-euro man", který je velmi zaujal. Abych vysvětlila o koho jde, je to prostě jeden stánkař, kterej má naprosto všechno za jedno euro a prodává sortiment od šátků, přes náušnice až po řetízky. Takže si dokážete asi představit, co to udělá s ženskou přirozenou touhou nakupovat :D. Máme i video ;). Třeba vám ho holky na požádání někdy ukážou :D. Jinak Monča měla chudák štěstí na trochu rezavej zámek a když jsme odemykaly kola, bravůrně ho přelomila :D, tak vzala kolo na ramena a odštrádovaly jsme k pánovi, kterej kola prodává a naštěstí nám pomohl. Po cestě to vůbec nevypadalo, že to kolo kradem. :)

Večer jsme se vydaly do víru Zwolle.Ve Flyingu byla zrovna mexická párty a neskutečně moc lidí, tak jsme to vzaly o dům vedle a poprvé, co jsem ve Zwolle tu hráli pomádu a to se ví, že my jí máme zrovna moc rádi. :) 

Upozorňuji, že na spánek v těchto dnech nebylo moc času a když jsem vždycky viděla počet hodin na budíku, když jsem šla spát, tak jsem si nebyla jistá, jestli neusneme při jízdě na kole. :) Na pátek byl proto naordinovaný relax day s ochutnávkou belgických piv a představením frekandellu special a místních kroket. :)

V sobotu jsme vyrazily do Keukenhofu, na místo, o něměž se říká, že je jeden z nejhezčích parků světa. Musím říct, že pokud máte rádi tulipány, narcisky a prostě kytky, tak ho vřele doporučuju. Větší hodnocení nechám na každým podle fotek, který sem nahraju, až nám konečně začne fungovat řádně net. (takže asi až z Paba:D).

Cestou zpátky jsem konečně poznala, co to je "kafekára" ve vlaku. Tak to je prosím pěkně většinou nějaká osoba, která asi chudák nemá na výběr, kde pracovat a tak skončí jako kafekára v místních vagonech. Na zádech nosí horkou vodu, vedle kelímky s nápisem starbucks (zaručeně pravý!) a když si chcete za 2 euro tuto pochoutku dát, srazí mezi tím občana naproti tím svým hrbem. Takže jako jedním výrazem je prostě LOL...

Na neděli byl plán jasnej! Amsterdam a freeamsterdam tour again! Nyní jsme dostali kluka, kterej je zapsanej v guinessově knize rekordů o nejrychlejšího speakra. Ne vážně, mluvil až se zajíkal. Jenže chudák, jak pořád vtipkoval a byl celej nadšenej, tak ho v půlce tour zdradilo jeho zdraví.  Ačkoliv nikdo pořádně neví, co se mu stalo, po chvili, co ležel na lavičce bílej, jak stěna, mu byla rači zavolána odborná zdravotnická pomoc. Tak jsme mu dali ještě dýžko, popřáli hodně zdraví a čau no. Byly jsme blízko květinového trhu, kde jsou mimo jiné i obchody, kde můžete bez ostychu ochutnávat jejich sýry v větším množství, než by se slušelo, bez nutnosti zakoupit cokoliv. ;) Pak ještě slavný napis I amsterdam a bohužel rychle letět na nadraží, protože holkám to fakt za chvíli letí. Tak goodbye girls, budu se těšit zase v ČR! :)