 |
| ještě Zwolle |
Amsterdam … Den Haag … Deft … Utrecht… aneb štace s naším
international minor za poslední týden. Tenhle bezvadnej nápad přišel od
„vedení“ takže i výdaje spadly pod jejich křídla. :-P Musím říct, že Henk (uč.
na culture and society) měl všechno promyšlený, takže ohledně organizace nebyl žádný
problém!
 |
| Amsterdam - Rembrant corner |
Náš výlet začal v pondělí ráno. Nasedli jsme klasicky na kola do
zadních tašek jsme narvali všechny věci a vyrazili směr nádraží. Asi po
5 minutách začaly padat jemné kapičky, které se po několika sekundách proměnily
v docela velký kroupy a začalo lejt jak z konve… Chudák Alča se
v tomhle musela dvakrát vracet domů, protože ji nejdřív zradilo její kolo,
na kterým se nedalo jet a potom zjistila, že v tom kole, zapomněla
kabelku. Nevadí, mokrý z obou stran jsme dojeli na nádraží, vyfasovali
jízdenky a hurá via Amsterdam. Já osobně jsem tam byla už dvakrát, takže jsem
se těšila, že konečně navštívíme i nějaký budovy zevnitř :). Hned na začátek nás provedli
Rijmuseem, kde visí slavná Noční hlídka (Night watch). Dílo se zajímavým
příběhem a historii. před ním jsem se trochu vrátila o deset let zpátky, kdy jsem chodila do zušky a poslouchala spoustu příběhů o
různých malířích, který jsem většinou okamžitě zapomněla. Jeden z mála,
který mi zůstal v hlavě byl právě o Night watch, kterak to Rembrandt
zavařil narsistním muškerům, kterak si obraz provedl podle vlastního gusta a ne
podle představy zákazníka oné doby. Vlastně je docela zvláštní, co určuje, co
nám zrovna zůstane v paměti a co se „ztratí“...Jinak hodně vtipnej byl náš
průvodce, kterej vypadal jako Jim Carry a netradičně se při své řeči kroutil. Protože jsme
měli asi 2 hodinky volna a v břiše prázdno jali jsme se s děvčaty
objevit nějaké to místo pro stravování. Narazily jsme na italskou restauraci,
vše za 5 euro. :D No tak jako dobrý, ale doma si uvaříme líp :D sorry…
Pokračování našeho musejního story se přesunulo do Rembrandtova domu, kde nám
ukázali, jak se míchaly barvy v 17 století, jak dělal svoje práce suchou
jehlou, kde bydlel, proč nakonec svého života neměl žádný jmění, i když si
v době své slávy (dokonce ne až po smrti) vytvořil slušný mediální obraz u
tehdejšího art publika. Celá prohlídka byla dost interaktivní a třeba i pro
děti nebo pro toho, koho nějaký obrazy moc neberou, by to mohlo být docela
zajímavý.
J Večer jsme vždycky padly do postele, jako
mrtvý. Já jsem se teda z té smrti docela pravidelně probrala, abych mohla
ostatní v pokoji vzbudit kašlíčkem :D.
|
 |
| před Evropským parlamentem :) |
Druhý den si to takhle sedíme na snídani a najednou slyším českou
větu, podívám se na Alču, podívám se za sebe a vidím dvě postarší dámy ve
sportovní košili. Stačili jsme si vyměnit pár minut konverzace a bylo to tak
hrozně milý setkání, že do teď litujeme, že jsme si na ně nevzaly kontakt nebo
je nepozvaly do Zwolle. Stačily nám jen říct, že museli před 40 lety utéct do
Kanady a že nyní už 3 týdny cestují po Evropě, protože mají „vyděláno“ hmm… :D Hrozně
jsem chtěla slyšet jejich příběh, ale neměli jsme dostatek času. Toto dopoledne
jsme se totiž měli přesunout do nejchudší části Nizozemí…
Žádné komentáře:
Okomentovat