Další den bych nejrači strávila v posteli s čajem po
ruce, ale když já si prostě nemůžu něco nechat ujít…No tak viděli jsme
parlament. (neskutečná ostraha, pomalu šourající se politici a hostesky, který
neumějí anglicky) a potom museum, kde má obrazy třeba Piet Mondrean, normálně
by mě to třeba zajímalo, ale ten den teda ne.. Takže jsem se rozloučila a
řekla, že jedu do hostelu. Nastoupila jsem do nějaký tramvaje č.17 a jela neznámo
kam. Naštěstí mi revizor poradil a po chvíli dalšího vyptávání jsem našla i
lékárnu a cestu k hostelu. Když jsem šla po schodech do pokoje,
neodpustila jsem si na cedulku: „you can go faster“ ukázat prostředníček…Ok,
dobrou noc.
Další den, jsem se cítila o poznání líp. Jeli jsme do Delft, do
místa, kde mimochodem žil a byl zavražděn Vilém Oranžský, kde se točil výše
zmiňovaný film o dívce s perlovými náušnicemi a prostě do moc hezkého a
starobylého městečka, kde jsem se mimo jiné dozvěděla od místních dětí, že vypadám, že trávím celej den u plotny :D Tak a je to venku... :D
Abychom toho neměli málo, rozhodli jsme se s holkama po cestě
domů vystoupit v Utrechtu. Chtěla jsem jim ukázat pověstnou zahradu, ale
když jsme k ní došli, dveře byli pěkně pod zámkem. To bychom ale nebyly my, aby něco
byl nepřekonatelnej problém. Zkusili jsme projít přes část univerzity a hurej
dostaly jsme se tam. Sice nás po chvíli slušně vyhodili, že tu plánují párty,
ale viděli jsme! J A teď už jen rychle domů… Jo Haha přístě
si zjístíme líp vlaky, protože jsme nastoupili do největšího šouráku v Nizozemí...
Žádné komentáře:
Okomentovat