Kecy ze středečních večerů

Vždy ve středu máme s takovou jednou skupinkou fajn lidí společnou večeři a pak pijeme víno a povídáme o životě. Miluju ty večery! Ale jelikož jsem jako jediná ne-dač, tak mám skvělou příležitost pozorovat národnostní rozdíly v této komunitě. Je to děsná sranda.

• Tak prvně jo! Nemůžu si pomoc, ale mám takový pocit, že každý správný Holanďan či Holanďanka musí mít pořád pocit, že pokud něco udělali, tak za to musí být odměněni. To znamená, ten pár, u kterého se to většinou koná, vaří a jelikož my ostatní chceme taky přispět svoji troškou do mlýna, vždy něco přineseme, i když samozřejmě nemůžeme vyrovnat to, že oni vaří. Řekněme, že tento pár je výjimka, ten si o chválu přímočaře neříká, ale pak ty lidi, co donesou jedno víno, to musí znamenitě připomenout. :D Jako halo! „No já jsem donesla to víno, to bylo dobrý co?!“…
• Paní donesla koláč, půlka zbyla. Co myslíte, že se stalo, když odcházela? No ona si ho sama zabalila zase domů! :D hahaha já na to koukala, jak tele na nový vrata.
• Tuhleva probíhala velmi zajímavá diskuze. Kam má jeden pár jet jako na dovolenou. No tak vážení, zapomeňte na Evropu. Nadhazovali se všemožný země, ostrovy, města, a kdyby to šlo, snad by jeli i na měsíc. No a nejlepší byl ten mužský element toho páru, který na každém místě našel nějaké děsné nebezpečí. Přišla jsem si, že tam trochu nepatřím. :D A kam pojedeš ty? :D No vážení, já to vidím při dobré vůli na chatu na kopci za humnama a hrozně se tam těším! Ale tak já stejně pořad razím pravidlo, že záleží více, s kým jste, než kde jste. Ale byla to velmi plodná diskuze to ano.  „Hm a tak co na Aljašku?“ „No já tam měl souseda a on po několika nocích nemohl spát, jak byl chudák vystresovanej, to víš ty medvědi…“ „Hm a co Srí Lanka?“ „Tam už jsme byli.“ „Hm a co Amerika?“ „No tam se nám nechce.“ :D

Hele já nevím, co se tady řeší? Vy jo? Já se na tu moje prázdniny alespoň velice těším a je mi jedno, kde budou, protože si na rozdíl od někoho umíme užít čas se svými blízkými i bez nul na konci účtu. J

• Být žena a nevolit? No tak to nechoďte mezi ostatní a vůbec jim to ani neříkají, jejich neuvěřitelně emancipovaná duše z vás tu vaši sedře ein zwei. Začne se přetřásat, že ženy dostaly možnost volit až ….. a tak… Joo mě to je fuk! Já nemůžu! J
• Májí tady speciální volby (minulou středu) do waterschappen – povodní komise, která ručí hlavou za to, že Holandsko ráno vykročí suchou nohou do života. Co se pod tím, ale vlastně přesně skrývá, nikdo netuší, protože checkovat každý den hráze je práce velice náročná a unavující, nýbrž jeden zaměstnanec nějakýho ministerstva mě hrozně se zaujetím vyprávěl, že se tento systém už zdárně kopíruje v jiných zemích a to prostě proto, že voda si území nevybírá a tak nelze kopírovat předem daná historická území, ale ty, které si určí sama matka příroda. No pane, teď jste mě uchvátil, asi chci být holandským vodníkem! Je jen otázka, jestli tito pánové nakonec nejsou taky PODvodníci. J A když jsem dodala, že to asi nebude tak horký, tak málem spadnul ze sedačky, na jejímž okraji seděl a jal se mě vysvětlit, že pravdu opravdu nedím.
• Ještě k těm volbám a z toho bychom si prosím pěkně mohli vzít příklad. Protože je pravda, že nikde nebyly veliké bilbordy s opuchlými, obrýlovanými a naleštěnými politiky. Pouze jeden typ, kde byly vytištěný všechny letáčky stran. Jak občerstvující, nemuset koukat ještě půl roku po volbách na vyretušovaný ksicht staro-mladé političky, která bude kandidovat i po skončení

světa (co kdyby) a nikdy se nikam nedostane, protože svět to s ní už dávno vzdal a to i ten Bruselský, kde nám udělala pěknou ostudu.

A teď trochu jara:

Dneska jsem přinesla trochu Amsterdamu do Haagu. Našla jsem doma takovou malou stoličku, popadla jsem ji, časopis a opřela se o barák na ulici, kde svítilo sluníčko, ale zároveň nefoukal ten šílenej vichr, který ale když jedete po směru, způsobí, že nemusíte šlapat. :D Horší je to naopak. :D Sice jsem musela krčit nohy, když šel někdo okolo, ale někteří na se mě i usmáli a z toho já mám prosím pěkně radost největší! :D