GO

Tuhle jsem šla běhat a i přes moji odhodlanost jsem si už v polovině jsem přála konec. Až nakonec jsem si řekla, že chvíli jenom půjdu. Šla jsem směrem k pláži a přes dunu ne a ne uvidět moře. Nakonec jsem sebrala síly a rozeběhla se, v tu chvíli jsem dosáhla akorát horizontu a zahlídla i modrou pláň. Vždycky mě to nějakým zvláštním způsobem potěší a asi nikdy neomrzí. Co tím, ale chci říct je, že v ten moment jsem si uvědomila, jak kolikrát stačí udělat jeden krok dopředu, roztočit motory naší motivace a hned uvidíme náš cíl o trochu blíže. Uvidíme možná alespoň horizont, jen kousek a přesto máme najednou sílu běžet dál. Ať už jakkoliv. Tak let's GO!

Jinak se tady nic převratnýho neděje, až na pondělí, kdy jsem na praxi jen tak dostala od každého dítěte kytku! Ať žije třída s 28 dětma! :D Proč? Jelikož byl den učitelů a to se prostě dělá. Mně to v tu chvíli tak hrozně moc potěšilo, že si to ani neumíte představit. A k tomu každý dítě napsalo na kartičku nějakej mlemt, jako, že jsou rádi, že tam jsem a podobně. Nezavedeme tenhle svátek i v Čr? :) 

Amesfoort a nějaká ta příroda, která v NL prostě moc není, ale tady je aspoň nějakej náznak, ať žijou český hory! Fakt!

Free market DH a nejlepší samo vyrobená kytara a celý to zařízení okolo :) chlapec taky prodával návod, jak si kytaru sám vyrobit :) symbolicky za éčko