Sailing

Co udělat s celodenní jízdenkou skrz Nizozemí, když už jste defakto všechno viděli? Jet na místo činu! Logicky nám tedy vyplynulo, že Zwolle je jediná příznivá destinace. Hrozně jsem si přála to město vidět znova, projít se jeho ulicemi, nechat na sebe působit zážitky, které vystupují z každého rohu a oživují pocity, které se nedají jinak přivolat než že se dotknete míst, kde jste je prožili. 

A tak jsme ráno zakoupili snídani v Hemě, hodili do sebe kafe a bagetu vzali do vlaku, kde na to si jí sníst, budeme mít dvě hodiny. Byla jsem jak malá holka, naprosto neuvěřitelně jsem se těšila. Ve Zwolle mám jednoho známého, ten zrovna nebyl ve městě, ale nabídl nám, že se můžeme sejít v campu kousek od Mepplu. Párada. A tak se stalo, že nám nabídnul, jestli se nechceme projet na plachetnici. No ty bláho. Já jsem se v životě k plachetnicím přiblížila asi tak, jako že v Chorvatsku jdete po molu a říkáte si, žjova, ten pán se asi má, že za chvíli vyjede na moře. Byla to taková lodička s kajutou, se kterou jezdili, když byl malý s rodinou na výlety. No vždyť jsme taky v části Holandska, kde jsou jenom jezera a kousek moře. Lidé tu v dobách oněch těžili lůj a vyráběli z něj cihly. Jenže chtěli víc než jim mohla příroda nabídnout, a jelikož nechávali jenom malé pruhy půdy mezi rozložitými vodními hladinami, tak se stalo, že když na začátku 19. století přišla bouřka s velkým B, tak milý deštík srovnal se zemí (či s vodní hladinou v tomto případě) dvě vesnice a bylo vymalováno. Kdybychom pokračovali dál do této části, našli bychom jenom osamocené plovoucí kocábky, ve kterých občas někdo bydlí, jinak je ale krajina spíše močál. Náš kamarád nám vyprávěl, jak se jako malý přesvědčil o pravidle, že pokud se potápím v bažině, nesmím sebou moc mrskat, jinak půjdu do věčných lovišť rychleji. Jako malý do tohoto ekosystému zahučel, ale naštěstí ho soused zpozoroval a lanem vytáhl.

Vyplout ale není jen tak! Nejprve se musí samozřejmě upevnit na příď vlajka. To dá rozum! Potom následuje proces vytahování všech těch lan, povolování, upevňování a konečně nahodit motor. To ale jenom proto, abychom se dostali z přístavu. Tam se totiž samozřejmě plachtit nesmí. Jakmile, ale člověk vyjede ven, stačí pár metrů za mola, motor se vypíná, napnou se plachty a kormidelník začíná svoji práci a zábavu v jednom. Po chvíli jsme se rozjeli docela rychle, loď se naklonila na stranu a já měla celkem strach. Lambert (ten náš kamarád) ale vypadal naprosto klidně a říkal, že tohle je přesně ten úhel, kdy jede loď tak akorát. No dobře! Celou dobu po lodi skotačil jeho malý syn – 5-letý chlapec. Nejdřív jsem trnula, že spadne, ale Lambert byl opět v klidu, tak jsem si to začala konečně taky užívat a musím se přiznat, že to bylo úžasné. Nejvýraznější moment pro mě byl, když jsem dostala lodní důvěru a mohla se sama chopit kormidla. Byli jsme poučeni, že pokud se setkají dvě lodě, vždy má přednost ta, která má plachty nalevo. To proto, že nemá šanci pro rychlé otočení směru. Stále se zde ještě na lodích přepravuje opravdu mnoho věcí od sklizně na pozdim až po krávy a ovce na louky na jaře. Loď funguje jako právoplatný dopravdní prostředek, je tu dopravní policie, která měří, abyste nejeli moc rychle. Plachetnice na celý den stojí 65 euro a nemusíte mít jakýkoliv papír, ale upozorňuju, že bych si teda sama rozhodně neriskla vyjet, protože to je celá alchymie, která v sobě ale skrývá neuvěřitelné adrenalinové kouzlo. Přiznám se, že dobrou půlku cesty jsem seděla se zatajeným dechem.

Kdybyste si chtěli takovou plachetnici pořídit, samozřejmě počítáme z druhé ruky, připravte si 2000-3000 euro a poté minimálně 600 euro ročně na parkování a pár drobných na opravy. Pokud bychom chtěli vyjet na výlet po Evropě, tak se připravte, že musíme mít speciální licenci. Zejména pak v Německu. V Holandsku se to bere easy peasy, předpokládá se, že pokud si loď půjčíte či koupíte, máte dost rozumu na to, aby jste taky věděli, jak ji řídit. Jednak je plachtění tradice, ale je to i všeobecný postoj k životu, stejně tak jako s trávou. Holaňďané prostě nebudou nedůvěřiví, nebudou vás vodit za ručičku, abyste se vyhli nebezpečí, ale budou předpokládat, že pokud se do něčeho takové pustíte, budete vědět, kde jsou hranice. Takto prostě přemýšlejí. Dají vám volnost a zodpovědnost sám za sebe v jednom balíčku. Jak si to namícháte, záleží čistě na vás.