Spájuju, spájuješ, spájujeme

mr. Tričko v okně prvním ...

Amsterdam není vskutku velké město, ačkoliv si to moje ztrácecí manýry občas nemyslí, přesto jsou zde domy stavěny velmi těsně u sebe. V jednom takovém bydlí i Alča s Lůcou. Tyto děvčata milují, když si mohou po práci sednou na parapet do obrovského otevřeného okna. Chill out time! Otevřenost, jak jistě všichni již dávno víme je v Holansku velmi typická vlastnost. Zvláště pak v Amsterdamu, nikdo se tady nestará o to, jak vypadáte, co posloucháte, s kým jdete po ulici, jaký crazy účes či netypické kolo máte, natož potom, jestli se vystavujete v okně. Vždycky si vzpomenu na památnou větu ze Slunce seno, kdy mladá slečna Blažena schytala pěknou facku. Je to vlastně hrozně uvolňující pocit, že vás nikdo pořád nesoudí a nedává do hloupých škatulek jako ano kupříkladu v Pardubicích. :) 

"Neskákejte slečno, vždyť jste tak mladá" :D nebo nebudeme volat hasiče?:)

Přesto si zde dovolím takový maloměšťácký úryvek o našich skvostných sousedech z baráku naproti: 

(Je vám jasné, že záclony se zde ve velké míře nepraktikují?)

1) Pan Tričko - chlapec pravděpodobně tureckého nebo něco-takového původu, který si pořád mění trička, opravdu netušíme, kolik jich asi může mít, ale jedna okenní tabule mu slouží jako zrcadlo a on si chudík stále nemůže vybrat. A tak je to den, co den. Několikrát jsme s děvčaty seděly okolo kuchyňského stolu a vedly nějakou samozřejmě hlubokou diskuzi, načeš se objevil tady ten převlíkač a my se mu všichni najednou od srdce smály, chudák. Nevím zda bydlí s matkou či s přítelkyní, nýbrž je to dost rázná žena, co do chování, tak do vzhledu. Domníváme se tedy, že v tomto vrchním okně je nějaká skrytá továrna na žehlení a on tam samozřejmě nedobrovolně dělá pomocnou sílu, nebo tomu aspoň vše nasvědčuje :D

2) pan Noha - o dvě okna doprava bydlí pan Noha. Ptá se proč? odpověď je až směšně jednoduchá, nevíme, jak vypadá, známe jenom jeho chodidla. Že to zní divně? Tato osoba si totiž nesedne jinak než s nohama opřenými z okna, jeho kopjútr nám pak zakrývá jeho jistě zajímavý obličej. 

3) pan Piáno - osobně ode mě dostal nejvíce preferencí, má doma pianino a občas si teda zahraje no, ale asi je to stydlín sama, protože jsme toho moc neslyšeli! Říkám mu pořád, nedrž ten levý pedál chlapče :D. 

4) pán Promenádovátor - co dodat, má byt asi přes 3-4 okna a pořád chodí tam a zpátky. Zkrátka se tam pořád promenáduje. Možná se tam konají modní přehlídky, kdo ví...

Další perličky- - z dnešního dne:

- Alče v práci někdo vykradl peněženku. Což mě vůbec nepřekvapuje, podle toho, co jsem slyšela, koho naše Bitchmum (hlavní majitelka této otrokářské company) zaměstnává. Nechci to veřejně komentovat, snad si to někdy řekneme nad sklenkou vína. Její praktiky jsou, řekněme, čínské. Je to k celé k ironickému smíchu. My jsme z obliga, bydlíme jinde. 

- Jsem poprvé druhý den doma a celý ho trávím v posteli. Potřebovala jsem odpočinek jako sůl a můj krk si myslel to samé. Dneska piju asi 13-tý čaj a třídím si krásně myšlenky a pak taky oblečení. Abych z toho nevypadla, tak jsem si alespoň převlékla vlastní postel. A to prostěradlo vám říkám, bude narovnaný :D Taky jsem si uvařila pořádnou českou polívku a je mi krásně. Venku leje, aspoň mě nemrzí, že nikam nemůžu. Paráda nad parádu. Pak taky sepisuju tyhle, asi poněkud hloupé slohy.

- začala jsem číst deník Any Frankové. Zajímavé. Co více napsat, můžu vám ho zapůjčit.