Colours 2015!

Do Ostravy, města velikých kontrastů, mě zlákali už v únoru neuvěřitelní Francouzi - Electro deluxe, kteří to rozpálili poslední den
fesťáku a jejich jediná chyba byla, že neměli větší stage!

Objem Ostravy se během víkendu zvýšil o asi 48 tisíc lidí. Už na nádraží jsme s kamarádkou narazily na další music duši, se kterou jsme pak strávily vlastně skoro celý festival. Přijela jsem domů jako vyměněná a nabytá neuvěřitelnou energií. Nikdy jsem nechápala, co na Colours všichni tak vidí. Tak teď už to chápu!

Organizátoři počítali snad se vším, jediná chyba nastala v propočtu sprch. Na 2000 lidí v campu jsme měli celých 8 sprch - 50 na 50 s muži. :D Takže 4 sprchy na tolik ženskejch? Ještě že byly tropy!

A stejně nemůžu říct slovo proti! Festival, kterej musel mít konexe hodně vysoko, protože tak úžasný počasí snad není vůbec normální, aby se nám vyhly všechny bouřky, kterými na fc hrozili organizátoři vždycky hodinu dopředu, ale když to chtělo rozhejbat publikum na posledním koncertě, tak si rituálně sprchlo a my všichni tančili v teplých kapkách, které akorát dodaly neuvěřitelné atmosféře ještě větší punc speciality.

Pochopila jsem několik věcí. Aneb proč ne/JET na colours:


• Jestli jste někdy záviděli v dětství pohádce, že ta zazobaná nána protancovala troje střevíčky, tak stačí zajet na colours and here we go as well! Se sáčkem odpadků šly do popelnice i moje úplně na dranc letní boty.
• Všechno se musí brát s hůmorem (jako vždycky) no tak přece se nebudeme hroutit z toho, když nám první den prdnou katě! :D Za rohem máme shopping centre a v něm hříšný slevy a ten bídný festival areál je stejně otevřenej až po 12! No považte, na tom sluníčku se nedá vydržet! To chce klimu - apsoň na pár hodin. 
• Každýmu je šumák, kdo má co na sobě, jak se tváří, jestli tančí sám pod stromem, v kotli (spí, leží v kotli), sedí na zemi s bramborákem nebo leze třeba po lešení železáren, aby viděl tu Anetu (no chápete to?:D zrovna kvůli ní...) to bylo ještě v takové nějaké větší míře podpořený skvělou atmosférou lidí, kterým se z hlav vypařovaly všechny nemístný myšlenky na všechno možný a zaplňovala je touha holdovat tanci a pohybu. No ovšem!
• Colours je neuvěřitelně příznačný jméno, protože se tady mísí styly, barvy, věky, velikosti a jazyky. A tak jsme tu měli spoustu Afriky, Francie, Mexica (báječně naspídovaní kytaristi Rodrigo y Gabriela), dokonce i jednu bílou ženu z Islandu. Nezlobte se na mě, ale já otevřeně přiznávám, že Björk nechápu, příjde mi hrozná, depresivní a v životě ji nechci slyšet znova! Doesn't matter how big start is she! Pak nám zahrála absolutně skvělá romská kapela Dzambo Agusevi Orchestra, což bylo vtipně časově nastavený po přednášce "kde se vzali Romové", na které jsme se s Šárkou ocitly úplně náhodou, jelikož jsme toužily moc a moc slyšet, co si jakože teda cizinci myslí o Češích, ale prevíti organizátoři tyhle dvě témata přehodili. No neva! :D
• Člověk zhubne. Pokud to šmejdská ručička na váze neukáže, tak minimálně ve svém obraze v zrcadle. No považte tolik km, co tam nachodíme skrz na skrz Vítkovickými železárnami, do campu je to taky asi 30 minut, plus tolik potu, co se vypotí při neřízeném poskakování na kamenech se musí někde projevit. Takže vám zaručuju ploché břicho!
• A btw. příčina určitě není v místní vodě, která chutnala velice lahodně až do tý doby, než jsem úplně náhodou objevila, že je užitková. :D Ale ne všude! Ostatní vodní stanice, rozmístěné po celém areálu byly zaručeně cajk! Je to prostě placebo!
• Za prvé vždycky a za každých okolností koupit mnoho špuntů do uší pro camp, kde si vedle vás klidně můžou ustlat sedmnáctiletý buchty, kterým činí největší potěšení pořád všem okolo nutit, že jim už zase spadnul ten jejich shitty stan, kterej stejně nikdy nedržel. Poslední noc jim chudáčkům ještě do všechno do toho proper stanu nateklo, lepe řečeno, měly všechno durch - i ten toaleťák - jak jsme mohly několikrát před usnutím slyšet. To už jsme se jim smály i my a s radostí nasadily špunty a spaly jako mimina! 
• Místní jen tak něco nerozhodí. A když to nerozhodí je, vás taky ne. Takže to, že při cestě do campu potkáte ženu peroucí dítě a celý špinavý prádlo snad za týden v řece, pak pod mostem dělá diskotéku bezdomovec nebo si dělá párky na kufru, vás jako už teda moc nerozhodí. Jo prostě Ostrava! 
• A vůbec to prostředí Vítkovických železáren je dost stylový! 
• Takže pokud chcete vypustit vanu a prostě si pořádně mentálně odpočinout není nic lepšího než jet za rok zase!